Kresba

Kresba tužkou je základní disciplínou každého výtvarníka, snad s výjimkou konceptualistů a tvůrců jiných hraničních oborů. Vavřinec kresbu miluje, takže obvykle stojí na počátku každého jeho grafického či malířského díla a lze se také o ní leccos dočíst v jeho knihách.

Kresba jako finální dílo bývá mezi milovníky umění a sběrateli často neprávem opomíjená - přitom právě v ní se často zrcadlí největší kreativní zápal a inspirace. Kresbou se vše líhne a poprvé zjevuje.

Když se dostaví potřeba kreslit, je zapotřebí neváhat a vzít zavděk čímkoliv po ruce (nejlépe měkkou tužkou a aspoň obyčejným papírem) a hned se do toho pustit. Vavřinec často kreslí také v transu, ostatně jako mnoho jiných výtvarníků, protože kresba sama umí stav transu navodit - zkuste kreslit hodinu a déle, překonat fázi čmárání, únavy a ztráty zájmu a kreslit dál a uvidíte, co vám z magické hůlky vyleze! (s léty figurálního a portrétního kreslení to samozřejmě půjde lépe). Proto je i mnoho kreseb na obyčejném papíře a nesoucích různé stopy divoké akce v zápalu inspirace.

Když se kresba použije jako námět, může vzniknout malba. Když se vyčistí, zpřesní a třeba vyryje do dřeva, vzniká grafika. A když se ponechá ve stavu, v jakém se vyřítila z lesů, bažin, mraků či jezer, je to kresba - krásná ve své autentičnosti, se všemi svými nedokonalostmi. 

➡️ Do obchodu